Z odborného programu semináře:

* Přechodná ustanovení k novému občanskému zákoníku – velmi podrobný rozbor různých situací v oblasti závazkového práva (výběrově: Jaký je právní režim smlouvy, kde byl kontraktační proces zahájen v roce 2013, ale uzavřena byla až v roce 2014 - včetně různých možností – odchylky od podstatných/nepodstatných náležitostí apod.)? Jaký je právní režim dodatků ke smlouvám podléhajícím starému právnímu režimu učiněných po nabytí účinnosti NOZ? Jaký je právní režim smlouvy o smlouvě budoucí a následné realizační smlouvy? Jaký je právní režim rámcové smlouvy a na ni navazujících dílčích např. kupních smluv? Jaký je právní režim smluv uzavíraných na základě zákona o veřejných zakázkách? Právní režim vybraných smluvních typů podle NOZ. Právní režim lhůt, náhrady škody, zajišťovacích institutů, započtení, postoupení pohledávek apod. Jsou přechodná ustanovení kogentní a lze se nějak „vyhnout“ režimu NOZ po nabytí jeho účinnosti? A řada dalších otázek…

* Nad některými aplikačními problémy zásad nového občanského zákoníku v oblasti smluvního práva (pozor na přechodná ustanovení – aplikují se i na posuzování kogentnosti a dispozitivnosti?)

* Je zcela jisté, které normy jsou kogentní a které dispozitivní? Lze se odchýlit od podstatných náležitostí smluvního typu? Lze smluvně modifikovat moderační právo soudu? Lze se odchýlit (vyloučit) od některých závazkových institutů, ačkoliv to zákon výslovně nezakazuje?

* Oprávnění soudu doplnit/změnit text smlouvy

* Univerzální moderační právo soudu podle § 577 NOZ? Na jaké situace toto ustanovení dopadá?

* Aplikační otazníky § 1726 NOZ

* Zvláštnosti právního styku podnikatelů mezi sebou, ve vztahu k podnikatelům, s malým a středním podnikatelem, s jinými odborníky, se slabší smluvní stranou, se spotřebitelem, s člověkem, s právnickou osobou

* Některá specifika kontraktačního procesu (výběrově např. prezentace zboží reklamou či v katalogu jakožto návrh na uzavření smlouvy, domnělý konsensus, modifikované přijetí, obchodní potvrzovací dopis a jeho úskalí a řada dalších institutů)

* Možnosti zhojení vad obsahu a formy smlouvy

* Absence obecného zákazu vzdání se práv předem – ale některé zákazy vzdání se práv x kdy se lze vzdát svých práv

* Předsmluvní odpovědnost a možné výkladové problémy, vymezení ukončení smlouvy „bez spravedlivého důvodu“, vyčíslení nároku na náhradu škody, pojetí odpovědnosti – deliktní či smluvní?

* Smlouvy uzavírané adhezním způsobem – výkladové otázky (např. co to jsou tzv. těžce čitelné či nesrozumitelné doložky?)

* Tzv. překvapivá ujednání obchodních podmínek – důsledky a jak se jim lze vyhnout?

* Specifika tzv. šněrovacích smluv (uzavřených na dobu delší než 10 let či do konce života člověka) a možnosti jejich ukončení

* Podstatná změna okolností po uzavření smlouvy – kdy se uplatní?

* Úrok z prodlení a zastavení jeho narůstání dle § 1806 NOZ (a co smluvní pokuta?)

* Úrok z prodlení – rozdíly mezi § 1964 a 1972

* Řádné splnění x vadné splnění (vazba na odpovědnost za vady a prodlení)

* Odstoupení od smlouvy – při prodlení a v jiných případech – problémové otázky

* Některé výkladové problémy nových institutů závazkového práva (závdavek – výrazné výkladové problémy, lichva, neúměrné zkrácení, převzetí majetku, postoupení smlouvy – možnosti uzavření tzv. blankosmlouvy, smlouvy na řad atd.)

* Konkurenční doložka a možnosti smluvní dispozice

* Nové možnosti dispozice s promlčecí dobou – jejich limity, novinky ve stavení promlčecí lhůty a výkladové otazníky

* Výkladové problémy u vybraných smluvních typů podle nového občanského zákoníku

* a řada dalších problémových otázek, které se objevily v teorii i praxi po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku

* diskuze