Prof., JUDr. Zdeněk Kühn Ph.D., LL.M., S.J.D - soudce Nejvyššího správního soudu, který soudí spory týkající se zákona č. 106/1999 Sb., zákona č. 101/2000 Sb., a zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.
: Víte, že ke vzniku pochybností o nepodjatosti by musela k poměru mezi úředníkem a správním orgánem přistoupit ještě další skutečnost, např. důvodná obava z ovlivňování úředníka ze strany jeho zaměstnavatele (v daném konkrétním případě) – viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. prosince 2004, č. j. 2 As 21/2004-67. Víte, že nestrannost při rozhodování nelze vnímat jen subjektivně (ze strany účastníka řízení či samotného úředníka), ale musí být vnímána i objektivně – zda reálně existují, či neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem, že úřední osoba má k dané věci zaujatý poměr (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 89/2010 – 119 ze dne 20. listopadu 2012)
* Systémovou nebo generální podjatostí nazýváme konflikt zájmů plynoucí ze situace, kdy o žádosti (návrhu na zahájení správního řízení) obce či kraje, nebo o věci, která je v ekonomickém zájmu obce či kraje, rozhodují jeho zaměstnanci.
* Podjatost úředníků rozhodujících v řízeních, jejichž účastníkem je jejich obec či kraj, je diskutovanou a komplexní otázkou. Tento stav je způsoben nastavením modelu územní veřejné správy, který byl zaveden jako tzv. smíšený či spojený, a v němž obce a kraje vykonávají jak samostatnou, tak přenesenou působnost. Může se tak stát – a stává se to –, že v rámci jednoho řízení jsou současně navrhovatelem či žadatelem a osobou rozhodující.
* Vyvstávají (oprávněné) pochybnosti o podjatosti epodjatosti úředních osob, které mohou být při svém rozhodování ovlivňovány nejrůznějšími způsoby ze strany svého zaměstnavatele, a to i přesto, že povinností úředníka je dle zákona o úřednících územně samosprávných celků jednat a rozhodovat nestranně.
Obsah:
* Číslo akreditovaného kurzu : neakreditováno
*
* Forma výuky: Prezenční
* Program: : 9:00-14:00