• seznámení s principy právní úpravy pracovnělékařských služeb a provádějícími předpisy,

• doporučení ke smluvnímu zajištění pracovnělékařských služeb, pokud jde o obsah smlouvy s jejich poskytovatelem,

• detailní informace o povinných pracovnělékařských prohlídkách zaměstnanců,

• úhrada nákladů souvisejících s pracovnělékařskými službami, zejména prováděním preventivních prohlídek (náhrada mzdy, plnění poskytovatelům lékařských služeb, další související náklady zaměstnanců, zejména cestovní výdaje),

• právní úprava a soudní judikatura ohledně vydávání lékařských posudků a jejich použití pro propuštění zaměstnance ze zdravotních důvodů,

• náležitosti žádostí o provedení prohlídky a lékařských posudků,

• stručný exkurz do problematiky pracovních úrazů a nemocí z povolání,

• možné sankce pro zaměstnavatele při porušení povinností v dané oblasti,

• právní úprava zdravotních problémů zaměstnanců, tedy jejich ošetření či vyšetření, dočasná pracovní neschopnost a dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti (zdravotní nezpůsobilost),

• převedení na jinou práci při zdravotních problémech zaměstnanců a jeho vazba na propuštění výpovědí (s ohledem na nepřijetí novely zákoníku práce nedojde v problematice převádění na jinou práci v nejbližším období ke změnám),

• finanční nároky zaměstnanců, kteří mají zdravotní problémy.

Výklad se zaměří na poskytování pracovnělékařských služeb a spolupráci s jejich poskytovateli (závodními lékaři), kteří v této oblasti hrají klíčovou roli, ať již jde o jejich povinnosti související s prováděním preventivních prohlídek a vydávání lékařských posudků. Právní úprava, tedy zejména zákon o specifických zdravotních službách (zákon č. 373/2011 Sb.) a jeho prováděcí vyhláška (vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 79/2013 Sb.), se navíc relativně výrazně změnila, když s účinností od 1. 11. 2017 začaly platit rozsáhlé novely obou předpisů. Tyto novely přinášejí změny, například pokud jde o načasování vstupní prohlídky (nově stačí absolvování prohlídky až před nástupem do práce, nikoliv již před podepsáním pracovní smlouvy). Naopak, ze zákona je vyjmuta výjimka, dle které bylo možné si sjednat, že vstupní prohlídka nebude přijatému zaměstnanci proplacena. Novely přinesly i možnost vzdát se práva podat opravný prostředek proti lékařskému posudku (a tím zrychlit proces nástupu, neboť do účinnosti novely bylo možné posudek potvrzující zdravotní způsobilost použít až po uplynutí 10denní lhůty pro odvolání) nebo eliminovat nutnost mít pro každý posudek výpis ze zdravotnické dokumentace (jak to platilo do účinnosti novel). Na druhou stranu došlo k užšímu vymezení zaměstnanců spadajících do tzv. čisté kategorie 1, kteří mohou absolvovat prohlídky i u svých registrujících poskytovatelů zdravotních služeb (obvodních lékařů); nově do této kategorie nespadají mimo jiné obvykle řídící řidiči – referenti, kteří tak musejí nově k prohlídce zajít vždy za smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Dílčích změn, a to i u jednotlivých druhů preventivních prohlídek, je však mnohem více. V praxi zaměstnavatelů se stále častěji objevují také situace související se zdravotním stavem jejich zaměstnanců. Zaměstnavatelé si přitom nejsou většinou jisti, jak mají postupovat. Cílem semináře je seznámit účastníky i s právní problematikou související se zdravotními problémy zaměstnanců a z nich vyplývajícími právy a povinnostmi zaměstnavatelů. Účastníkům budou vyloženy zejména otázky týkající se povinnosti zaměstnavatelů platit zaměstnanci náhradu mzdy, právo zaměstnance odmítnout výkon práce, povinnost či právo zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci nebo oprávnění zaměstnavatele skončit pracovní poměr výpovědí.