Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy uděluje akreditaci instituci:
Akademie Literárních novin, IČ: 02513251 sídlem: Korunní 104, 101 00 Praha 10 k
provádění vzdělávacích programů a vydávání osvědčení o jejich absolvování kurzu České soudobé dějiny.

*
*

Kurz
se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti
s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938
Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to
v kontextu mezinárodních souvislostí
včetně studené války.

Osnova kurzu :

Rok 1918:

Přednáška
se zabývá okolnostmi vzniku a prvních let existence samostatného
československého státu, který byl vyhlášen 28. října 1918. Toto datum lze
pokládat za základní a výchozí mezník moderních českých a československých
dějin. Vznik ČSR je právem spojován s činností zakladatelů státu – zejména
s osobnostmi prvních dvou československých prezidentů T. G. Masarykem a E.
Benešem a s významným slovenským politikem, diplomatem, vědcem a vojákem
M. R. Štefánikem. První Československá republika jako společný stát Čechů a
Slováků byla v letech 1918-1938 demokratickým státem opírajícím se o
parlamentní systém a demokratickou ústavu, v němž podstatnou roli
sehrávaly politické strany. Od svého vzniku patřilo Československo k zemím
s rozvinutým průmyslem, v roce 1919 byla provedena měnová reforma a
byl přijat v roce 1920 nostrifikační zákon s cílem překonat poválečný
rozvrat.

Rok 1938

Události
roku 1938 je třeba sledovat a vykládat z různých perspektiv, jež teprve
vytvářejí celkovou mozaiku. Proč a jak se do krize se dostal a do jisté míry
zklamal politický systém první republiky; mezinárodní souvislosti krize a
důvody „mnichovské zrady“, resp. mohla být československá zahraniční politika
jiná?; vojenská situace a vyhlídky případného konfliktu; složité vztahy mezi
národnostmi první republiky, především vyvrcholení konfliktního společenství
česko-německého, ale též zauzlení vztahů mezi Čechy a Slováky. Rozpad a konec
první republiky zůstává nejen významnou epizodou moderních
českých/československých dějin, ale též důležitou součástí české historické
paměti. Zářijová krize a mnichovská konference jsou navíc jednou z nemnoha
případů, kdy se české/československé dějiny na nějakou dobu staly součástí
světových dějin.

Analýza
a interpretace „druhého života“ Mnichova včetně jeho dlouhodobých, ale reálných
důsledků tvoří významnou součást jakéhokoli zamýšlení nad tímto výročím.

Rok 1948

Rozbor
domácích událostí a širších souvislostí roku 1948 v Československu, kdy 25.
února 1948 nastolili domácí komunisté totalitní režim a zahájili tak jedno z
nejtragičtějších období novodobé historie českého a slovenského národa.
V roce 1948 byla zahájena politická diktatura, která rychle destruovala
demokratický a ústavní systém. Již předchozí politický vývoj, který únoru 1948
předcházel, obsahoval řadu zlomových okamžiků, které umožnily komunistům stát
se nejvlivnější a nejpočetnější politickou silou v osvobozeném Československu
od jara 1945.

Rok 1968

„Pražské jaro“ jako vážná krize komunistického režimu v Československu, jež se
viditelně začala projevovat v roce 1967 a která vyvrcholila pokusem o
reformu systému, doprovázenou emancipací společnosti na jaře 1968. Její
zastavení vojenskou intervencí SSSR a dalších socialistických států
v srpnu 1968. Režim plně obnovil kontrolu nad společností až počátkem 70.
let. Události Pražského jara režimem výrazně otřásly, vedly k jeho
částečné demontáži a v mnoha ohledech předznamenaly skutečný kolaps režimu
na konci 80. let.