Kurz: TKANÍ NA KARETKÁCH A PŘEDTKALCOVSKÉ TECHNIKY v Tkalcovském muzeu [kurz je akreditován]

Tkaní na karetkách se řadí mezi tzv. předtkalcovské techniky - techniky produkující tkaninu podobnou výrobkům z tkalcovského stavu, ovšem za pomoci mnohem méně nákladného technického vybavení. Všechny předtkalcovské techniky jsou ale mnohem pomalejší než tkalcovský stav a produkce rozměrných výrobků (metráže) je obvykle časově neúnosná.
Tkaní na karetkách navíc produkuje výrobky, které za pomoci běžného listového tkalcovského stavu vůbec není možné vytvořit. Celý tkalcovský stav nahrazuje pomocí sady karetek - čtvercových destiček s jednou dírou v každém rohu, které slouží k veškeré potřebné manipulaci s nitěmi během tkaní, kromě udržování patřičného napětí v osnově. V nejjednodušší případě se nitě osnovy přivazují k opasku tkalce, takže ten může napětí nití korigovat lehkým posunem těla.Výrobky tkané na karetkách mají podobu úzkých pásů, které jsou pevné a mohou být bohatě zdobené. Ovlivňovat šířku či délku pásů je samozřejmě možné, nicméně vždy platí že technika není vhodná na tkaní výrobků příliš širokých (více než několik málo desítek centimetrů) a většinou ani příliš dlouhých (více než několik metrů).Pásy tkané na karetkách jsou obvykle výrazně pevnější než jakákoli tkanina, kterou lze vytvořit na většině tkalcovských stavů. Z toho důvodu se v historii často používaly pro výrobu popruhů (k váčkům, tašticím, postrojům atd.) či opasků.

Druhý - a zřejmě hlavní - důvod oblíbenosti těchto výrobků spočíval v jejich zdobnosti. Karetkované pásy je možné zdobit nevyčerpatelným množstvím nejrůznějších vzorů, které jsou (narozdíl od vyšívání nebo potisku) do tkaniny vetkané a tvoří její nedílnou součást. S trochou nadsázky lze říci, že cokoli si dokážete představit, to s trochou abstrakce dokážete vytkat. Můžete začít jednoduchými vzory z malých, neustále opakovaných čáreček, ale můžete pokračovat i dál a zabrousit do oblasti složitých geometrických vzorů. Trojúhelníky, kosočtverce, čtverce, různě barevné, navzájem propletené či překrývající se - vše lze vykaretkovat. Pěkným příkladem takových geometrických vzorů jsou známé "motanice" obsažené ve spoustě keltských dekoracích. A kdo se cítí geometrickou pravidelností příliš svázaný, může se pustit do zcela odlišných druhů vzorů, do libovolných obrázků. Obrázky je třeba trochu zmenšit a abstrahovat (příznivci operačního systému Windows by řekli, že karetkují ikonky), nicméně volnost, kterou vám technika tkaní na karetkách poskytuje, vám dává dostatečný prostor po tvůrčí invenci. Nejjednodušším příkladem takových obrázků jsou třeba písmena.

Co říci o historii techniky? Její počátky jsou nejasné; nejstarší období, o kterém můžeme definitivně prohlásit, že se v něm karetkování používalo, bylo období rozkvětu starověké římské říše. V té době se ovšem karetkovalo nejen v Římě, ale i v tehdy barbarské Evropě či kulturně vyspělé Číně. Zajímavé je, že technika přežila nejen nejrůznější dramatické světové události, ale i obrovské společenské změny a neustálý (i když oproti dnešku poměrně pomalý) technický rozvoj. U nás v Evropě se technika tkaní na karetkách udržela v oblasti zájmu specializovaných řemeslníků nejen v době starověku, ale i během celého středověku a teprve během renesance se pomalu přesunula do oblasti lidové tvorby - karetkovalo se tedy intenzivně minimálně 2000 let! Technika byla oblíbená i navzdory tomu, že "konkurenční" tkalcovský stav se neustále technicky zdokonaloval, zatímco na karetkách se tkalo v podstatě stále stejně.Karetkované pásy byly v době středověku velice oblíbenou ozdobou. Sloužily jako zdobené popruhy, opasky, či našívané dekorace oděvů. Karetkovaly se čistě funkční jednobarevné pásy, několik centimetrů široké a jednoduše zdobené opasky běžných lidí, i hedvábná, zlatem protkávaná umělecká díla, která ohromovala svou složitostí a mohli si je dovolit jen ti nejbohatší. V současné době lze pásy použít stále na opasky (které se, s vhodnou volbou vzorů a materiálu, nemusíme stydět nosit ani dnes), popruhy (např. tkané taštičky zavěšené přes rameno jsou historická stálice a nosily se ve starověkém Římě stejně jako se nosí dnes), ale také na záložky do knížek, vodítka a postroje na psy (či fretky a další mazlíčky), pásky k hodinkám, dekorace interiéru atd. Vždy platí, že karetkovaný pásek slouží i zdobí.